Následně by měl navrhovatel zákona popsat řešení (teze – věcný záměr), které mají popsané problémy odstranit či zmírnit. Zároveň by měl zhodnotit dopady navržených řešení, včetně porovnání nákladů a přínosů a analýzy korupčních rizik.
Pokud by měl navrhovatel zákona povinnost popsat věcné řešení analyzovaného problému se souběžným zhodnocením dopadů, včetně korupčních dopadů, bylo by možné snadno kontrolovat, zda se navržená řešení neodchylují od problému, který mají řešit.
Zdroje:
- Evropská komise: Pracovní dokument útvarů Komise, Zlepšování právní úpravy, (COM(2015) 215 final), str. 22 - 24
- Evropská komise: Repertoár nástrojů pro zlepšování právní úpravy, SWD(2015) 111, str. 73 – 86
- Metodika hodnocení korupčních rizik, 1.1.2013
- Usnesení Vlády České republiky ze dne 13. srpna 2007 č. 877 Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA) 2007, v aktualizovaném znění z roku 2011, str. 18 – 19
- Metodika pro určování velikosti a původu administrativní zátěže podnikatelů (tabulka pro výpočet administrativní zátěže podnikatelů)
- Metodika pro stanovení plánovaných nákladů na výkon státní správy (tabulka pro výpočet plánovaných nákladů na výkon státní správy)
- Kohout, P. a kol., Sborník textů pracovní skupiny pro boj proti korupci, Národní ekonomická rada vlády, Boj proti korupci, červen 2011, str. 89 - 91
- Vondráček, O., Havrda, M., 21 receptů – Protikorupční kuchařka, Recept 13: (Ne)Kvalita českých zákonů, prosinec 2013
Více o metodologii
Zdůvodnění a zdroje